Jak používat nutriscore při nákupu, aniž byste se spálili

Když jsem poprvé narazil na barevné písmenka na obalech jídla, říkal jsem si – konečně něco, co mi ušetří půl hodiny v obchodě. A jo, nutriscore skutečně pomáhá. Ale jen pokud víte, na co se dívat. Zkoušel jsem to sám, a dostal jsem se do slepých uliček. Třeba jedna limonáda měla písmeno B a druhá D – a ta s B byla slazená uměle, zatímco ta s D měla cukr třtinový. Která je pro vás lepší? Tady narazíme na hranice, jak systém funguje. Aby člověk neutrhl pár kilo navíc jen proto, že se spolehne na barvu, stojí za to se podívat na detaily. Stránka nutriscorecesko.com nabízí přehled, jak jednotlivé parametry váží – a podle mě právě tohle je klíč, abyste si z nutriscore nevzali jen povrchní dojem.

Fakt, že nutriscore bere v potaz i vlákninu nebo bílkoviny, dělá z něj lepšího pomocníka než ty staré tabulky s kaloriemi. Ale ono to není tak jednoduché. Systém třeba zvýhodňuje sladidla místo cukru, což u některých lidí může vést k tomu, že si dají víc sladké chuti, aniž by to cítili jako problém. A pro mě osobně je důležité si uvědomit, že nutriscore je srovnání v rámci stejné kategorie – ne mezi cereáliemi a jogurtem. Když to pochopíte, přestanete se divit, proč má třeba instantní polévka stejné skóre jako celozrnný chleba.

Co nutriscore neříká a měli byste si ohlídat sami

Když jsem začínal, myslel jsem, že stačí vybrat zelené A nebo B a mám vyhráno. Pak jsem narazil na cereální tyčinku, která měla A, ale v jedné porci bylo 10 gramů přidaného cukru – jen schovaného pod názvem glukózový sirup. Nutriscore to trestá méně, protože tyčinka měla hodně vlákniny. Tyhle případy jsou běžné. A právě proto si beru s sebou do obchodu mobil s otevřenou stránkou nutriscorecesko.com, abych si rychle zkontroloval, jak se jednotlivé složky počítají. Většinou to stačí, abych se nenechal nachytat.

Další věc, kterou systém nezohledňuje: celkové zpracování potraviny. Mražená pizza s nutriscore C může být z hlediska přísad v pořádku, ale stejně to není to samé jako domácí těsto z mouky a droždí. A já osobně dávám přednost jídlům, která jsou co nejméně upravená – i když mají třeba o písmeno horší skóre. Tady je nutriscore spíš orientační, ne dogma.

Jak si z nutriscore udělat spolehlivého rádce

Když už víte, že barva není všechno, můžete si nastavit vlastní pravidla. Třeba já si říkám, že u snídaňových cereálií beru jen ty s A nebo B, ale zároveň kontroluju, jestli první složka není cukr. A u hotových jídel se dívám na podíl soli – nutriscore sůl sice penalizuje, ale ne vždycky dost. Tady je pár bodů, které mi pomohly:

• Vždycky si přečtěte seznam složek – nutriscore neukáže, jestli je tam emulgátor nebo konzervant, který nechcete.
• Srovnávejte jen výrobky ze stejné police – jogurt s jogurtem, ne jogurt s pudinkem.
• Když máte dvě varianty stejného produktu (např. kečup s cukrem a bez), nutriscore vám řekne, která je nutričně lepší, ale ne která vám chutná víc.
• Nepropadejte panice, když vidíte D nebo E – někdy je to jen odraz toho, že jde o tučné maso nebo sýr, které si chcete dát občas.
• Používejte online kalkulačky, jako je ta na nutriscorecesko.com, když si nejste jistí, jak přesně se skóre počítá – ušetří vám to čas.

Když jsem si tohle osvojil, přestal jsem brát nutriscore jako černobílou pravdu. Je to nástroj, který mi pomáhá rychle se rozhodnout, ale poslední slovo mám stejně já. A hlavně – nevyhazuju za to víc peněz, protože si často vyberu levnější variantu, která má stejné skóre, jen vím, že si musím zkontrolovat třeba obsah soli nebo přidaného tuku. Člověk si časem vypěstuje cit. Takže když příště uvidíte v obchodě zelené písmeno, nezapomeňte se podívat i na to, co je napsané malým písmem. A naopak, červené písmeno vás nemusí hned odradit, pokud víte, že si dáváte třeba kousek sýra k večeři. Jde o to, abyste si systém přizpůsobili svým potřebám, ne se jím nechali ovládat.